 |
|
|
|
Harmonie interiéru XI. - osvětlujeme barevné plochy
|
|
|
|
Ve dvou předchozích článcích jsme se zabývali různým mísením barev a jaké mají na člověka vliv. Vyzdvyžena byla i důležitost správné barevné volby. Nyní se zaměříme na to, jak bychom správně měli barevné odstíny osvětlovat, aby došlo k zvýraznění barevného odstnínu anebo naopak k jeho utlumení. Osvětlení interiéru totiž není pouhým prostředkem k odstranění temnoty, naopak nám může napomoci k harmonii a barevnému sladění vnitřních prostor. Barva je podmíněna světlem a světlo je složeno z barev a obojí můžeme kombinovat v bytech různými způsoby. Podívejme se jak ...
Při vstupu do místnosti nejprve vnímáme osvětlení, ve dne přírodní, večer to jsou světelné zdroje. Všechny detaily, kterým posléze věnujeme pozornost, jako barvy, nábytek, polštáře, .... jsou ovlivněny a měněny iluminací. Jestliže jsou světlo a barva správně vyváženy, vzájemně se posilují a jsou efektivnější než každé samostatně.
Světlo působí na naši náladu, dolaďuje atmosféru, určuje vzhled domova a také mění barvy. Umělým světlem si prodlužujeme den, umožňujeme práci, zamezujeme úrazům, ... Jak nadmíru slabé, nebo naopak velmi intenzivní osvětlení, tak i špatně instalované osvětlení může zmařit efekt celého pokoje. Kvalitní barevná sestava je schopna být znehodnocena tím, že je ponechána v šeru nebo pohlcena září. Barvy, které jsou příjemné za denního světla, mohou ztemnět při umělém osvětlení, nebo se mění nevhodným vlivem světla.
Plánování nákupu potahových látek, případně změn a novot v domácnosti by nám měla ovlivnit znalost světelných podmínek prostor a přeměna barev při různém osvětlení, jinak se ta krásná potahová látka z výkladní skříně může v bytě změnit na kus hadry. Nahrazení denního světla by vyžadovalo mnoho žárovek a zářivek, těžko docílíme stejného osvětlení jako ve výloze nebo v divadle, ale můžeme napomoci příjemnému domácímu prostředí, aby se tkaniny ve večerních hodinách nezměnily na mdlé a tmavé. Barvy jsou vidět nejlépe při denním světle mezi 10 a 16 hodinou (vyjma zimních měsíců).
U zářivek rozeznáváme tři bílé odstíny, barevný tón se vyjadřuje v Kelvinech (K): teplý (méně než 3 300 K), studený-bělostný=neutrální (4 000 - 4 500 K) denní tón (5 000 - 6 500 K). Zářivky s nepatrnou barevnou teplotou pojímají více červené složky světla, ty s vyšší barevnou teplotou obsahují více modré složky světla. Osvětlení mívá barvu (u žárovek Kelviny) uvedenu na obalu nebo přímo na tubusu.
Například rubínová barva se projevuje v denním světle jako chladná červeň; při zářivkovém osvětlení získá oranžový odstín; bílé nebo růžové osvětlení zářivky vyvolává okrový nebo našedivělý červenohnědý nádech.
Na proti tomu růžová se jeví při denním světla mírně do modra; při žárovkovém světle mění odstín do žlutorůžové, při zářivce s nižší barevnou teplotou přechází stejný tón do červena; bílá zářivka dodává růžové barvě jas s nádechem do červena; a denní zářivka odbourává červenou složku, čímž přechází na mdlou.
Citrónová barva při denním světle dostává žluto-slabě zelené zabarvení; žárovkové světlo ji mění na žlutou, teplou až mdlou; růžová zářivka ovlivňuje barvu na zeleno-žlutou; bílá na žluto-zelené zabarvení a při denním zářivkovém světle získáme žluto-zelené zabarvení, našedlé.
Lesní zeleň se při denním světle jeví modrozeleně až tmavě; žárovka promění tuto barvu na žlutozelenou-tmavou; podobně je tomu tak při růžové zářivce, modrozelený odstín docílíme při bílém zářivkovém světle a hnědo-zelenou při denním zářivkovém osvětlení.
Francouzská modř je za denního světla bez jakéhokoli zabarvení a při žárovkovém světle je teple modrá. Zářivka růžová, bílá i denní ji mění postupně - dle sledu - do červena.
Okrová barva získává při denním světle žluté až slabě oranžové zabarvení; oranžo-žlutá do zelena se dosáhne při žárovkovém osvětlení; při růžové zářivce se sladí do oranžo-žluté a během bílého nebo denního zářivkového osvětlení se změní na žluto-zelenou.
Světelné technické podmínky pro náležité osvětlení: vzhledem k svému upotřebení musí být osvětlení uspokojivě intenzivní; nesmí oslňovat a má být pokud možno rovnoměrné, bez závažných rozdílů jasu osvětlených ploch; světlo má dopadat vhodným směrem. V jedné místnosti by měly být používány světelné zdroje identického barevného tónu světla nebo v nejlepším případě tónu sousedního, působí tak lépe na zrak.
Výtvarné instrukce jakostního osvětlení: vyvážené spojení iluminace s architekturou osvětlované místnosti; vhodně odstupňované osvětlení světnice; členění prostoru světlem; eventuality úprav a vystřídání osvětlení pro odlišné upotřebení. Nesmíme zapomenout na zdravotní, psychologické a hospodářské podmínky.
Svítidla si můžeme rozdělit do různých kategorií: dle druhu vyhrazení (dekorativní, osvětlování celku,..); s přihlédnutím na upevnění (na stole, na stropě,...); podle rozložitosti svítivosti; dle zdrojů (zářivková či žárovková); nezapomeňme na druh materiálu; a ani na ochranu (obyčejná, vodotěsná,...).
Autor: Kamila Rollerová
Datum: 18.01.2004
|
Reakce na článek
|
|
|
Od |
Téma |
Datum |
|
|
|
|
|
|
