V ovocné zahradě v tomto období dokončujeme řez stromů jádrového ovoce. Peckoviny řežeme až v době rašení, meruňky a broskvoně těsně před květem, kdy se rány lépe hojí. Vyřezáváme především větve zahušťující korunu, křížící se přes sebe a tzv. vlky. Ostatní větve podle potřeby zakracujeme. Řez provádíme tak, že si vybereme pupen, ze kterého požadujeme pokračování letorostu. Za ním větev zakrátíme. Větší rány je lépe zatřít stromovým balzámem, štěpařským voskem nebo i postačí latexová barva. K řezu používáme zásadně ostré nářadí. Pilka by měla mít drobné zuby, kdy je řez hladší a konce nejsou tolik roztřepené.

Zároveň provedeme kontrolu korun stromů, zda na nich nezůstaly viset suché mumifikované plody, loni napadené moniliovou hnilobou, které by byly zdrojem další nákazy. Takové plody je nutné odstřihnout a nejlépe spálit.

V době rašení, nejlépe již po řezu ošetřujeme ovocné stromy některým z přípravků proti přezimujícím škůdcům. Stromy je potřeba postříkat tak, aby se postřik dostal do záhybů větví i starší popraskané kůry. Okolo ovocných stromů mělce kypříme půdu, přihnojíme, nejlépe dobře vyzrálým kompostem, nebo některým z průmyslových hnojiv.

Broskvoně chráníme proti kadeřavosti broskvoní těsně před rašením postřikem Sulkou nebo Novozir MN 50. Po rozpuku pupenů a velikosti lístků cca 1,5 cm je již postřik neúčinný.

Záhony s maliníkem a ostružiníkem vyčistíme od starého listí, pokud jsme na podzim nestihli odstřihnout odplozené výhony, provedeme to nyní a to těsně u země. Zároveň odstřihneme slabé, namrzlé nebo nemocné výhony. Zbylé výhony zkrátíme maximálně o 1/4 délky, aby vytvořily více plodonosného obrostu. Zkontrolujeme pruty, zda se na nich neobjevují zduřelá místa, která jsou důkazem napadení žlabatkou a bejlomorkou maliníkovou. Takové výhony též odstřihneme a spálíme. Půdu okolo prutů opatrně nakypříme, dáváme pozor na již rašící nové výhony a přihnojíme, nejlépe kompostem, nebo z průmyslových hnojiv, např. Cereritem nebo Krystalon start.

Protože již pominuly větší mrazy, můžeme již vyčistit jahodové záhony od starých a zaschlých, nebo nemocných listů, které jinak přes zimu chrání částečně rostliny před vymrznutím. Listy nikdy neodtrháváme, ale odstřihujeme, jinak hrozí vytažení rostliny ze země. Pokud pěstujeme jahody na netkané textilii, přihnojíme je zálivkou, např. hnojivem Fragarex, pokud je pěstujeme volně v půdě, zem okolo mělce nakypříme a přihnojíme obsypáním trsů Cereritem.

U keřového a stromkového angreštu v oblastech s nebezpečím výskytu amerického padlí angreštového, provedeme před květem preventivní postřik např. přípravkem
Fundazol 50 WP nebo Bayleton 25 WP, který můžeme použít i po odkvětu. U roubovanců na meruzalce zlaté kontrolujeme, zda na podnoži neraší pupeny, které odlomíme.

V této době můžeme vysazovat nové ovocné stromky. Především meruňky a broskvoně, u nich je lepší výsadba na jaře, když se zem již prohřeje. Ostatní ovocné stromky je vhodnější vysadit na podzim. U vysazených stromků upravíme korunky, zkrácením letorostů. Toto zakrácení Vám většinou ochotně a odborně provedou v ovocné školce nebo zahradnictví.

Zeleninové záhony bychom touto dobou již měli mít zryté, nejlépe z podzimu, protože je nyní vhodná doba, pokud to počasí dovolí, na jejich přihnojení a urovnání. Na záhony zryté do hluboké brázdy rozhodíme vyzrálý kompost, případně rozhodíme Cererit. Tam, kde plánujeme pěstování rajčat nebo okurek zaryjeme chlévský, nejlépe koňský hnůj. Poté záhony urovnáme hráběmi a ponecháme před výsadbou slehnout.

Předpěstováváme si zeleninovou sadbu. Brukve, neboli kedlubny, bílé, modré, zelné nebo pozdní, takzvané giganty, dále jarní saláty, pór, růžičkovou kapustu a majoránku. Tuto zeleninu vyséváme do poloteplého pařeniště, skleníku, nebo v bytě těsně za oknem. Později vyséváme i rajčata, cukety a okurky salátovky, nakládačky je vhodnější vysévat přímo na stanoviště, s těmi ještě počkáme.

Na urovnané a slehlé venkovní záhony vyséváme mrkev, petržel nebo pastinák. Dále můžeme na záhony vysévat ředkvičky. Je lepší pokud je přikryjeme netkanou textilií. Ta udržuje nad záhonem příhodnější klima a uchrání vzešlé rostlinky před mrazíky.

Předkličujeme brambory. Hlízy sadbových brambor poskládáme do lísky a postavíme na světlé místo. Pokud chceme sklizeň brambor uspíšit, nasypeme do lísek nebo jiných nádob slabší vrstvu zeminy, na ní naskládáme brambory a ty celé zasypeme zemí. Hlízy zakoření a nad zemí vytvoří silné zelené klíčky.

Na květinových záhonech dokončujeme odstranění starých, suchých částí trvalek, od choulostivějších rostlin odstraníme chvojí, případně odhrneme přikopčenou zem.. Letos spíše bezvýznamně, vzhledem k vysokým srážkovým průměrům, připomínám v případě suššího zimního období zalévání stálezelených dřevin. Zkontrolujeme v chladu uložené přezimující rostliny a přemístíme je do teplejší a hlavně světlejší místnosti. Přesazujeme pokojové rostliny. Vyséváme dlouho klíčící letničky, případně trvalky.

Z trávníku vyhrabeme stařinu, mech a naváté listí. Proč naváté? Protože spadané bychom měli mít již dávno shrabané, neboť pod ním jinak tráva zahnívá. Na těžkých půdách provzdušňujeme zatravněné plochy speciálními nožovými hráběmi. Propadlá místa zasypáváme slabší vrstvou kompostu. Poté trávník přihnojíme některým z trávníkových hnojiv, v případě výskytu mechu můžeme použít, např. přípravek Antimech nebo Mechstop, jenž mech ničí a zároveň trávník přihnojí.

Pod okapy přistavíme sudy, protože nejvhodnější a zároveň nejlevnější je voda, která naprší a často se stává, že zrovna v době výsadby na venkovní záhony bývá suché období.