Domácí dílna: Český magazín pro kutily

Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Květák

David Kozák, 18. října 2004

Pokračujeme v seriálu článků z knihy Jindřicha Vaňka. Druhé část série bude věnována jednotlivým druhům zeleniny a způsobu jejich pěstování. První díl druhé části série přináší informace o pěstování květáku.

Květák bezpodmínečně vyžaduje půdu nejlepší, silně již na podzim vyhnojenou a hluboce zrytou. V době vývinu na záhonech pak hojně vlhka. Jen přímý úpal sluneční mu nesvědčí, ač, má-li vyvinouti veliké růže, nesmí mu chyběti i dostatek slunečního světla.

Rozeznáváme odrůdy rané, polorané a pozdní. První dvě skupiny vysazujeme na 50-60 cm, pozdní květáky na 60-70 cm. Hustá výsadba není ku prospěchu vývinu rostlin, tedy ani růží. Čím větších objemů nabude rostlina sama, tím větší a pevnější vyvine také růži.

Rané květáky jsou: Haagův zákrsek, dánský zákrsek, Pražské dítě a Helios. Abychom sklízeli záhy, vyséváme semeno již na začátku března do poloteplého pařiště. Polorané jsou: Maltánský obr, erfurtský velký raný. Tyto vyséváme v dubnu do chladného pařiště. Pozdní odrůdy, která již ve volné půdě zřídka vyvinou růže, ale povětšině až po založení do hlubšího pařiště v říjnu a listopadu, jako frankfurtský, také vlašský či italský zvaný a Standholský, vyséváme do konce dubna do začátku května, třeba již na chráněné místo v zahradě.

Zvláště u květáku jest prospěšné přepichování semenáčků, jakmile vyvinují první skutečný list. Tím přinutíme rostlinky k vyvinutí hojnějších kořínků, také ale mohou se na více místa lépe vyvinouti a vysadíme-li je pak na záhony, aniž by ve vzrůstu ochably, rychle se vyvinují dále. Abychom ale místo na záhonech lépe využili, můžeme záhon osázeti dřívě ranějším salátem, který dospívá k řezu, než květák listy více rozkládá. Podotknouti dlužno ještě, že není na prospěch s výsadbou květáku z jara mnoho spěchati. Není totiž květák tak choulostivý, že by jej pozdní jarní mrazíky snad ještě zničily - ale nachladne-li, předčasně vyvinuje růže, ovšem jen zcela malé. Je dosti času, vysazujeme-li květák v první polovici května, ovšem sazeničky již dobře otužilé.

Také ale podzimní a pozdnější odrůdy, pokud je zakládáme do pařiště pro pozdější sklizeň růží, není dobře ponechávati ve volné půdě tak dlouho, až je zasáhnou citelnější mrazy. Také v takových případech vyvinou rostliny růže předčasně, pouze malé. Jakmile se povětrnost silněji ochladí, se šetřením kořenového balu rýčem rostliny vyzvedneme. Pařiště kryjeme okny, za dne hojně vzduchujeme a na noc, hrozí-li mráz, pokládáme na okna rohožky. Máme-li prostornější sklep, i sem můžeme květáky přenésti.

Jakmile zpozorujeme, že květák vnitřní listy začíná rozevírati a mezi nimi se ukazuje zárodek růže, buď listy nahoře lýkem stáhneme, nebo velké první listy dovnitř zalomíme, aby k vyvinující se růži nemohlo vnikati sluneční světlo, které způsobuje snadné žloutnutí nebo růžovění a pukání růží. Pak denně rostliny přehlížíme a vyvinuté růže sklízíme, aby nerozpukaly, čímž ztrácejí na hodnotě.





Copyright © 2001 Domácí dílna