Potřebné nářadí pro zahrady

Dobré nářadí usnadňuje práci. Proto není dosti správné při nákupu nářadí, potřebného pro zpracování půdy zahradní i další ošetřování sazenic i jiného nářadí pomocného šetřiti a vždy jest lépe ihned opatřiti si rýče, lopaty, motyčky, vidle, hrábě a pod., zdánlivě dražší; ale lepší jakosti, protože se v takovém případě více ušetří, než musí-li se stále nakupovati náhrada.

Podmínkou jsou dobré rýče. Ty mají být zhotoveny z kujné ocele silné, k dolejšímu konci jen málo zúžené, protože pravidelněji kypří půdu. Rýče, které se k dolejšímu konci příliš zužují a vybíhají v ostrou špičku, obyčejné, kované, černé, nehodí se pro účele zahradnické vůbec. Bývají nejčastěji příliš měkké, ohýbají se při rytí těžší půdy, ponechávají půdu vespod z větší části nezkypřenou a rychle se opotřebují.

Lopaty mají býti také ocelové, lépe zakulacené než zahrocené; slouží pouze k přemístění země, ne ke kypření, k čemuž jest lépe používati motyky.

Také motyčky, potřebné ke kypření ulehlého povrchu půdy na záhonech mezi sazeničkami mají býti lehké, pohodlné. Není nikdy zapotřebí při okopávání záhonků prokopávati ulehlý povrch půdy hluboko - ba v mnohých případech bylo by to rostlinám i na škodu, protože se snadno mnoho kořínků poškodí. Postačuje škraloup pouze rozdrtiti a k tomu postačují motyčky lehké, menší, dole širší.

Vidle, pokud jich jest zapotřebí ke skládání stájové mrvy, ať při zakládání pařišť, vyvážení hnoje z pařišť, na podzim, rozhazování mrvy po záhonech nebo skládání mrvy do kompostů a pod., mají býti o 4 hrotech. Tříhroté vidle práci jen stěžují.

Důležitým nářadím pro zahrady jsou hrábě. Ať pro rovnání povrchu záhonků, ať pro vyhrabávání cest, nebo čištění pažitů z jara, mají býti hrábě železné, možno-li husté, při tom ale lehké. Dřevěné hrábě v zahradě špatně se uplatňují a lze jich použíti nanejvýše k vyhrabávání požaté trávy na pažitech.

Důležitým pomocným nástrojem jsou ruční plečky, kterými můžeme mezi mladými rostlinkami pohodlně půdu kypřiti a současně plevel ze země uvolňovati. Sazák či kolík k sázení má býti také pohodlný k držení v ruce. Musí býti zhotoven z tvrdého dřeva a okován, aby se netřepil.

Konve k zalévání mají býti zhotoveny ze silného zinkového, tedy ne pouze slabého pocínovaného plechu. Nikdy nekupujme u klempířů levných konví tvaru kulatého. Jsou nepohodlného k nošení i k zalévání. Lepší jsou konve ze stran zúžené, s cedníkem podlouhlým, vzhůru obráceným, který vodu lépe rozděluje a půdu neulévá. Uvnitř konve, kde voda stéká do trubky, má býti připevněný cedník, který znemožňuje vnikání smetí, řas a čoček vodních do cedníku hořejšího, aby se tento stále neucpával. Výborně vyhovují konve značky Časlavia.

Nesmí chyběti ani šňůra, kterou si naznačujeme řádky k setí nebo vysazování. Má býti silná, konopná. Navinujeme ji na kolíky k ní připevněné a doporučuje se také před upotřebením napojiti ji ve fermeži nebo oleji, aby vzdorovala dobře vlhku a nekazila se.

Pro veškeré nářadí zřídíme si vhodnou kolničku, kde uchráníme je před deštěm a rezavěním. Po každém upotřebení nářadí dobře očistíme a na určeném místě zavěsíme nebo postavíme.

Pokračování příště...

Zdroj: Vaněk Jindřich: Vaňkův zahradnický rádce. Praha, Čsl. semenářské závody Jindřich Vaněk 1929.