-dk-, 20. července 2004
Hnojení půdy s ohledem na její vlastnosti a požadavky jednotlivých skupin zeleniny
Již v předešlém odstavci bylo naznačeno, že dle povahy půdy a její vlastnosti možno či nutno používati různých druhů chlévských hnojů. Zcela nesprávné bylo by hnojiti půdy lehké, písčité a tudíž teplé a snadno vysýchavé hnojem koňským, kozím nebo ovčím, které samy v sobě jsou teplé a půdu by ještě více zahřívaly, činily ji palčivější a vysýchavější. Zde jest s výhodou možno používati mrvy studené, tedy hovězí a od vepřů, které se zvolna rozkládají a půdu ochlazují. A zase naopak, čím je půda těžší, uléhavější a studenější, tedy je-li jílovitější povahy, vyžaduje oteplování a kypření, čehož se dociluje přihnojováním mrvou teplou. Rostlinám se pak daří lépe, rostou rychleji a dříve dospívají ke sklizni.
Nesmíme při tom ale zapomínati také toho, že všechny skupiny a druhy zelenin nesnášejí pohnojení čerstvými mrvami chlévskými. Jsou to hlavně zeleniny kapustovité (košťáloviny), pak ještě rajská jablíčka, které snášejí, ba vyžadují pohnojení chlévskými hnojivy. Za to ale zeleniny kořenové, cibulové a luštěniny nesnesou dobře čerstvého pohnojení chlévskou mrvou. Trpěly by pak snadno nejen různými škůdci a chorobami, nýbrž špatně by se vyvinovaly a ani by nedaly uspokojivé sklizně.
Pokud se týče účelného hnojení jednotlivých zelenin, stůjž zde následující návod:
1. Zeleniny kapustovité, i jiné listnaté (saláty, špenáty) na 100 m2 (1 ar):
400 kg mrvy chlévské, uleželé
3 kg 40% soli draselné,
2 kg superfosfátu,
2 kg vápna, které musí být ovšem dříve do půdy vpraveno, protože se s čerstvou mrvou chlévskou nesnáší.
2. Zeleniny kořenové, cibulovité:
100 kg dobře uleželého kompostu,
2 kg 40% soli draselné,
1 kg superfosfátu.
3. Luštěniny:
1-2 kg síranu amonného,
2 kg 40% soli draselné,
3 kg superfosfátu.
To dokazuje, že není možno omezovati se na pouhé přihnojování hnojivy přirozenými (animálními), tedy stájovými, ale že stále musí býti přibírána v zelinářství také hnojiva strojená (umělá), už také proto, že chlévské hnoje, převážně dusíkaté, s nedostatkem jiných základních živin, musí býti jednotlivými strojenými hnojivy doplňovány, aby tak nastalo doplnění draslem a kys. fosforečnou, bez kterých žádná zelenina zdárně se vyvinovati nemůže a užitku nepřinese.
Zhusta bývá používáno ke hnojení zelinářských zahrad obsahu záchodových žump. I toto hnojivo hodí se v určitých případech k hnojení, leč pouze zelenin lupenatých (kapustovitých, salátů a špenátů). Nutno jimi hnojiti, ale buď na podzim po sklizni zelenin nebo v zimě, aby se hnojivo to do jara, do doby osevu nebo osazování dobře rozložilo. Nikdy ale nemělo by být používáno výkalů záchodových, třeba silně zředěných, k přihnojování zelenin v době jejich vývinu na záhonech. Lépe jest je kompostovati!
Pokračování...
Zdroj: Vaněk Jindřich: Vaňkův zahradnický rádce. Praha, Čsl. semenářské závody Jindřich Vaněk 1929.