Domácí dílna: Český magazín pro kutily

Podlaha pro oko i pro chodidla I.

Miroslav Loup, 4. prosince 2002

V každém domově je podlaha jednou z věcí, které dělají dům takový, jaký je. Není proto od věci si pořádně, před vlastní stavbou nebo rekonstrukcí podlahy, promyslet, jaký druh krytiny kam dát.

Před tímto rozhodnutím se můžeme jít pobavit na některá veřejná místa, kde získáme také přehled, jak lidé reagují na určité druhy povrchu. Zatímco po kamenných kvádrech na chodnících či po tzv. zámkové dlažbě si lidé pěkně vykračují, na lesknoucím se mramoru chodí velmi opatrně. A pokud takový mramor zčista jasna pokryje voda, jsou lidé zcela nejistí a rozhlížejí se, čeho by se chytili při případném pádu.

Naši předkové chodili po hlíně, kamení, trávě či po mechu a věděli proč. Tyto materiály vždy nabízí stabilitu nejenom pro svoji pevnost, ale také pro svoji barvu, která patří mezi uklidňující. A tento poznatek se postupem času přenesl také na aplikaci různých druhů podlah. Lidské oko vnímá podlahu jako základní pilíř prostoru. Obecně tedy platí, že celoplošné podlahové krytiny, například koberce, různé druhy PVC či dřevěné nebo laminátové plovoucí podlahy, by měly mít spíše klidné a neutrální barvy. Co se týče vzoru, tak je lepší, je-li drobný a nevýrazný.

Barva a velikost vzoru do značné míry určuje měřítko místnosti a nábytku. Obecně se barvy dělí na základní a neutrální, dále pak na světlé a tmavé a v neposlední řadě na teplé a studené. Pro většinu lidí je velmi důležitým druhem barev teplá skupina. Sem patří žlutá, oranžová a červená. Tato trojice vyvolává pocity tepla a prostor opticky zmenšuje a pokoj dělá útulnější. Naopak pro jedince, kteří vyznávají opačný směr, patří barvy zeleného, modrého a fialového odstínu. Tato skupina barev patří mezi studené a vyvolávají pocity chladu.

A jak si vybrat barvu pro vlastní podlahu? Z obecného třídění barev, které jsou popsány výše a jejich působení na prostor vyplývá, že například v malých sídlištních bytech je vhodnější spíše světlejší a barevně neutrální podlaha z dřeva či plovoucí podlahy. Vzniklý prostor pak lze členit pomocí různých kusových koberců. Pokud je nutné použít pro danou místnost textilní podlahovinu, která sahá od jedné stěny ke druhé, je lepší pořídit ji bez jakéhokoliv vzoru a pokud je nezbytný, tak velmi střízlivý dekor, jelikož velké vzorce prostor drasticky zmenšují a deformují. Další možností je využití tmavých barev. Tato skupina odstínů uplatněná na podlaze prostor „uzemňuje a ukotvuje“, čímž mu dává stabilitu a pocit útulnosti a tepla lidského hnízda. Nevýhodou takto zvoleného typu barvy je optické zmenšení prostoru. Naopak světlé barevné tóny prostor otevírají, prosvětlují a opticky zvětšují. Proto je při volbě podlahových krytin dobré myslet nejen na velikost místností, ale také na orientaci vůči světovým stranám, kdy může dojít ke vzájemnému proteplení či ochlazení místností. A hlavně ti lidé, kteří bydlí v panelákových domech by si měli uvědomit, ve kterém poschodí vlastně bydlí, protože výška podlaží výrazně ovlivňuje různé zesvětlení, zmenšení, zvětšení či zatemnění prostor. Zkušenosti bytových architektů bohužel dokazují, že lidé dbají spíše na oblibu barev či na aktuální módní trendy, než na skutečnou funkčnost a praktičnost té které barvy.





Copyright © 2001 Domácí dílna